Vitamin D v našem organismu: silnější imunita a zdravé kosti
Nízká hladina vitaminu D je spojena se zhoršenou funkcí imunitního systému. To je špatná zpráva především v období koronavirové pandemie. Jaká je ale norma a kolik vitaminu D musíme denně doplňovat, abychom svou obranyschopnost posílili?
Vitamin D není jen jedinou sloučeninou – označuje se tak skupina látek (kalciferolů). Vzhledem k typu jeho metabolizace v organismu je přesnější označení pre-prohormon nebo steroidní hormon. Má velmi důležitou úlohu při růstu a údržbě kostní tkáně a svalové hmoty, ovlivňuje imunitní systém a umožňuje správné využití vápníku a fosforu ze stravy. Dvě nejdůležitější formy vitaminu D jsou D2 (ergokalciferol) a D3 (cholekalciferol).
Nejlepší zdroje vitaminu D: co obsahuje vitamin D?
Nejlepším zdrojem vitaminu D v potravě jsou tučné mořské ryby – makrela, tuňák, losos z volného chovu, sardinka, treska a především tresčí játra. Mezi další zdroje vitaminu D v potravě patří hovězí játra, vepřové sádlo, plnotučné mléko, vaječné žloutky a divoce rostoucí houby (důležité je jejich vystavení UV záření v průběhu růstu). Přijímat vitamin D ze stravy nám však obvykle nestačí – z potravin obvykle získáváme jen kolem 5–10 %. Pro udržení dostatečné hladiny vitaminu D bychom potřebovali denně sníst například 200 gramů lososa.
Obsah vitamínu D v mléku a mléčných výrobcích
Potravina | Obsah vitaminu D (IU / 100 g) |
---|---|
Ementál | 120 |
Gouda | 40 |
Máslo | 40 |
Šlehačka | 40 |
Parmazán | 24 |
Hermelín | 12 |
Tučný tvaroh | 8 |
Bílý jogurt 3,5 % | 2,4 |
Mléko | 0,8 |
Obsah vitamínu D v některých potravinách
Potravina | Obsah vitaminu D (IU / 100 g) |
---|---|
Tresčí játra | 10 000 |
Sardinky | 1 500 |
Olej z tresčích jater | 1 360 |
Sleď | 330 |
Losos | 220 - 440 |
Makrela | 120 |
Treska | 85 |
Drůbež | 80 |
Smetana | 50 |
Máslo | 35 |
Vejce | 28 |
Sýr | 12 |
Kravské mléko | 0,3 - 54 |
Špenát | 0,2 |
(Zdroj: Šašinka-Furková: Sluneční vitamín, pandemie nedostatku vitaminu D, vyd. Herba)
Nejvíce vitaminu D je naše tělo schopné si vyrobit samo při vystavení pokožky slunečnímu záření. Zajímavostí je, že tímto způsobem nelze dojít k předávkování – náš organismus má mechanismy, kterými po naplnění své potřeby syntézu vitaminu D ze slunce zastaví. Vystavování kůže slunečním paprskům má ale svá rizika – v létě hrozí spálení (jakákoli ochrana kůže, tedy i opalovací krémy, brání produkci vitaminu D), v zimě zase neodhalujeme dostatečnou část těla a často ani nestihneme jít ven v době, kdy je slunce dostatečně vysoko nad obzorem. Především v zimním období se tedy doporučuje doplňovat vitamin D jak zařazením potravin bohatých na vitamin D3, tak i prostřednictvím vhodných doplňků stravy.
Nedostatek vitaminu D a jeho projevy
Nízká hladina vitaminu D u dětí vede ke křivici – deformacím kostí. U dospělých se navenek projevuje poměrně nespecificky. Nedostatek tohoto vitaminu vede ke snížení hladiny vápníku, což je spojeno se zvýšenou kazivostí zubů, vypadáváním vlasů a rizikem vzniku osteoporózy, ale také se sníženou výkonností, únavou a špatnou náladou. Zkoumá se také jeho spojitost s některými autoimunitními chorobami. Starší lidé se při nedostatečném příjmu vitaminu D vystavují většímu riziku zlomenin a ztráty síly ve svalech.
Zdroj: https://www.klinickafarmakologie.cz/pdfs/far/2011/02/05.pdf
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/31323357/
Deficit vitaminu D byl mnohokrát spojen s nižší odolností organismu. Studie tuto souvislost prokázaly, stejně jako skutečnost, že velká část pacientů na jednotkách intenzivní péče trpí nedostatkem vitaminu D.
Zdroj: https://rmdopen.bmj.com/content/rmdopen/6/3/e001454.full.pdf
https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0261561421001357
Denní dávka vitaminu D
Doporučená denní dávka vitaminu D se stanovuje buď v mikrogramech, nebo IU (mezinárodních jednotkách). Pro dospělého činí 5 mikrogramů (200 IU), pro děti, těhotné a kojící ženy 10 mikrogramů (400 IU). Při existujícím deficitu je však takové množství nedostačující. Na základě laboratorních výsledků lze při velmi nízkých hladinách vitaminu D doplňovat i 3 000 až 5 000 IU, v takovém případě už však jde o léčivé přípravky a jejich užívání je nutné jen pod lékařským dozorem.
Předávkování vitaminem D je sice vzácné, ale možné, především při výrazném překračování doporučených denních dávek doplňků stravy. Velké dávky vitaminu D mohou způsobit dehydrataci a zácpu, bledost, pocit žízně, zvracení, svalovou slabost a po delší době poškození srdce, ledvin a dalších měkkých tkání. Pokud nemáte laboratorně potvrzenou hladinu vitaminu D, nedoporučuje se užívat více než 1 000 IU vitaminu D denně.
Zdroj: https://www.internimedicina.cz/pdfs/int/2008/06/08.pdf
Jaká je optimální hladina vitaminu D?
Existují dvě různé jednotky pro stanovení hladiny vitaminu D v krvi: jde buď o mikrogramy na litr, nebo nanomoly na litr. Normální rozpětí je 30–80 mikrogramů na litr (µg/l) nebo 75–200 nanomolů na litr (nmol/l), přičemž lidé s poruchami imunity nebo zánětlivými onemocněními by se měli snažit držet poblíž horní hranice normy. Je proto potřeba dávat pozor na možnou záměnu jednotek, která by v některých případech mohla vést k nepodchycení deficitu vitaminu D a jeho nedostatečné suplementace.
Vitamin D pro děti a pro těhotné
V těhotenství se zvyšuje spotřeba vitaminu D – jeho nedostatek v tomto období může mít vliv na tvorbu kostí plodu i deformitu pánve matky. Vysoké dávky vitaminu D ale mohou být také problém, denní přijímaná dávka by měla být přiměřená.
Doplňování vitaminu D je stěžejní u malých dětí. Při narození je totiž jejich kostra převážně chrupavčitá a v prvních letech života dochází k postupnému kostnatění chrupavčitých tkání. K tomu je potřeba adekvátní množství vitaminu D, nicméně mateřské mléko jej obvykle neobsahuje v dostatečném množství a slunečnímu záření kojence vzhledem k citlivosti jejich kůže také obvykle nevystavujeme. Proto dětský lékař už v prvním měsíci života dítěte předepisuje vitamin D v podobě kapek.