Hledat CZ (CZK) Přihlásit Košík 0
Váš košík je prázdný :(

Nakupte ještě za 1 000 Kč a dopravu máte zdarma

0 Kč
Doprava zdarma!

Vážení zákazníci. Aktuálně není možné vyzvednout si své objednávky na naší prodejně na Praze 4. Chráníme tím sebe i vás. Děkujeme za pochopení.

Když vás trápí oslabená imunita a není vám jedno podpora imunity

Jak do těla dostaneme vitamin D?

Hladina déčka v našem organismu se úzce spojuje se schopností ubránit se virové nákaze. Odborníci v posledním období upozorňují, že dostatečná koncentrace zásobeného vitamínu D by nám mohla pomoci posílit imunitu. Je tento vitamín vlastně vitamínem? Je potřebné ho užívat v doplňcích stravy a jak se nepředávkovat? Které potraviny obsahují nejvíce déčka a nestačí nám na jeho vytvoření pobyt na sluníčku?

O vitamínu D se mluví i jako o „slunečním vitamínu“. Je to proto, že naše potrava je schopná nám zabezpečit jen 5 až 10 % vitamínu D, hlavním zdrojem déčka by měl být dostatečný pobyt na slunci. Potravinou přijímaný vitamín D2 se vstřebává do střeva pomocí kyselin a odtud putuje do jater. Hlavní až 90 % přísun vitamínu je však zabezpečený působením UV záření na naší kůži. Vzniká tak vitamín D3, který je následně v krvi navázán na speciální bílkovinu a také se transportuje do jater. Aktivní forma vitamínu D vzniká až v ledvinách.

V dávnější minulosti odborníci účinky vitamínu D spojovali zejména se zdravím kostí a zubů. Při jeho nedostatku v dětství vznikala známá křivice (rachitida), a protože se zjistilo, že mateřské mléko a mléko všeobecně obsahují poměrně málo déčka, proto i dnes pediatři předepisují dětem vitamín D v kapkách.

Déčko ve skutečnosti není jen vitamín, ale vzhledem k jeho vlastnostem je to tzv. „prohormon“. V posledním období se stále častěji hovoří o vlivu dostatečné hladiny déčka v organismu a jeho schopnosti posílit imunitu.

Jaká je optimální hladina vitamínu D?

Důležité je vědět, že hladinu vitamínu D je možno určovat ve dvou různých jednotkách – mikrogramech na litr a nanomolech na litr.

Při mikrogramech na litr je normální rozpětí od 30 – 80 µg/l.

Při nanomolech je normální rozpětí od 75 do 200 nmol/l.

Někdy se stává, že lékař, který byl dlouho zvyklý na jednotky mikrogram na litr, najednou dostane výsledky z laboratoře v nanomolech. Tak poví pacientovi s hladinou 50 nmol/l na litr, že jeho koncentrace déčka je v pořádku. To samozřejmě není pravda, naopak. Jedna věc je však norma a druhá je optimální hladina. Lidé s poruchami imunity nebo těžkým zánětlivým onemocněními by měli mít hladinu vitamínu D v horní části normy – pro mikrogram 60 až 65 µg/l a pro jednotku nanomol okolo 160 nmol/l.

Pokud je člověk v hlubokém deficitu vitaminu D, užívání denní doporučené dávky (DDD) tohoto vitamínu mu nepostačuje. DDD jen doplní vitamín D, který v ten den ztratíte. Pokud se dlouhodobě nacházíte v nízké hladině, DDD vám déčko udrží tam, kde ho máte. Užívání takové běžné dávky vám nezvýší hodnoty. V Ambulanci klinické výživy se předepisuje 3 000 až 5 000 IU (mezinárodních jednotek) vitaminu D denně. A o tři měsíce později se kontroluje tato hladina optimálně ve stejné laboratoři. Tato dávka je bezpečná a funkční, může něco změnit.

Nedoporučuje se přestat užívat preventivně dávky vitaminu D ani v létě. Žijeme uzavřeni v domech a autech, a když na dva týdny vyjdeme na slunce, natíráme se opalovacími krémy. Čím více jsme opálení, tím méně déčka vytváříme. D-vitamin není hnědý. Pigmentová vrstva na naší kůži brání průniku UV-paprsků k molekulám, z nichž má vzniknout. Proto černoch potřebuje asi šestkrát tolik času na vytvoření stejné dávky vitaminu D jako běloch. Nikdy se nespalte, ale nebojte se opálit!

Pokud však nemáte objasněnou hladinu D-vitamínu v laboratoři, neužívejte více než 1 000 IU vitaminu D denně!

Nejdůležitější formy vitaminu D

Vitamín D2 (ergokalciferol)

Tvoří ho houby a plísně, je přítomen v mléce, játrech a živočišných tucích (rybí olej), syntetická forma se používá k obohacování potravin a rovněž se v potravě dostává do organismu. V tenkém střevě se vstřebává na rozdíl od vitamínu D3 pomaleji - a ne úplně. Tvoří jen 5 % celkového vitamínu D. 

Vitamín D3 (cholekalciferol)

Vzniká v kůži účinkem UV záření v pásmu 290-315 nm a jeho dalším zdrojem jsou potraviny živočišného původu (zejména ryby, rybí olej a vajíčka). V tenkém střevě se vstřebává rychle a kompletně. Na základě laboratorních výsledků z krve tvoří vitamín D3 až 95% z celkového množství vitaminu D. Koncentrace v séru (čili v krvi) je nejlepším ukazatelem (ne) dostatku vitaminu D.

Potravou si dokážeme zajistit jen 5 až 10 % vitaminu D. Které potraviny ho obsahují nejvíc?

V potravě je největší obsah vitamínu D v tresčích játrech (dokonce v játrech ze sledě ještě více, tu však prakticky nekonzumujeme), následují sardinky a mastné ryby jako losos a samotný sleď. V knize prof. MUDr. Miroslava Šašinky, DrSc. a doc. MUDr. Kateřiny Furkové s názvem Sluneční vitamín se píše: "Vegani mohou vitamín D získat jen z několika potravinových zdrojů (hřiby sušené na slunci, kvasnice, kakao, kokos, datle, rostlinné tuky, oleje, cereálie uměle obohacené vitaminem D, z bylin vojtěška) - přesný obsah vitamínu D v nich však neznáme."

U obézních pacientů, pacientů s poruchami vstřebávání živin či užívajících léky, které ovlivňují metabolismus (látkovou přeměnu) vitaminu D, se doporučuje 2- až 3krát vyšší dávka. Počáteční alespoň 6 000 - 10 000 IU za den po dobu šesti týdnů a následně udržovací terapie v dávce 3 000 - 6 000 IU za den.

Obsah vitamínu D v mléku a mléčných výrobcích

Potravina

Obsah vitaminu D (IU / 100 g)

Ementál 120
Gouda 40
Máslo 40
Šlehačka 40
Parmazán 24
Hermelín 12
Tučný tvaroh 8
Bílý jogurt 3,5 % 2,4
Mléko 0,8

 

Obsah vitamínu D v některých potravinách

Potravina

Obsah vitaminu D (IU / 100 g)

Tresčí játra 10 000
Sardinky 1 500
Olej z tresčích jater 1 360
Sleď 330
Losos 220 - 440
Makrela  120
Treska 85
Drůbež 80
Smetana 50
Máslo 35
Vejce 28
Sýr 12
Kravské mléko 0,3 - 54
Špenát 0,2

(Zdroj - Šašinka-Furková: Sluneční vitamín, pandemie nedostatku vitaminu D, vyd. Herba)

Profesorka Šustrová: „Vitamín D si kapu na kousek chleba“

O vitaminu D se povídáme s imunologickým prof. MUDr. Marií Šustrovou, PhD., z Bratislavy.

Má podle Vás slovenská populace dostatek vitaminu D?

Různé slovenské a zahraniční studie uvádějí sníženou koncentraci vitamínu D v 60 až 80%, těžký deficit je u 30% populace a v případě starších lidí je to až v 95%. Konkrétně v mé ambulanci má nedostatek vitamínu D 90% pacientů.

V čem vidíte příčinu?

Na této situaci se podílejí několik faktorů jako znečištěné ovzduší, nízký příjem potravin obsahujících vitamin D3, nedostatek slunečního záření a přehnané používání ochranných UV faktorů. Už neplatí, že 90% naší potřeby vitamínu D si vytváříme sami, a proto se substituce (doplňování) vitaminu D v potravinových doplňcích či léčivech stává nezbytností.

Podle Vás třeba doplňovat "déčko" po celý rok nebo jen v určitých obdobích roku?

Vzhledem k našemu životnímu stylu, jsem zastánkyní celoročního doplňování D vitaminu. Často se stává, že ani po dovolené u moře, kde bylo tento rok jen málo lidí, nemá člověk dostatečnou hladinu tohoto vitamínu v těle. Uvědomme si, jak žijeme a kolik času trávíme venku.

Lidé se zjištěným deficitem "déčka", imunologicky oslabení jedinci a senioři - ti by měli doplňovat D vitamín bez diskuse. Já svým pacientům hladinu vitamínu D dávám vyšetřovat, pracuji v imunologické ambulanci a mými pacienty jsou především lidé s Downovým syndromem, kteří mají tyto hladiny vždy sníženy.

Musím říci, že optimální hladinu D vitamínu, rozmezí 40-60 mikrogramů na litr, mají možná dva ze sta. A to někteří mí pacienti při prvním vyšetření hladiny nedosáhnou hodnotu ani deset. Proč tedy doplňovat D vitamin? Kromě mnoha jiných důvodů a účinků, které má, je to v současnosti posílení imunity.

V čem je vitamin D jiný než ostatní vitamíny?

Má řadu výjimečných vlastností, kterými se odlišuje od ostatních typických vitamínů. Proto ho někteří autoři zařazují mezi hormony. Vitamín D má stejnou chemickou podstatu (tzv. Steroidní jádro) jako kortikoidy či pohlavní hormony. K vlastnostem, které nejsou typické pro vitamíny, patří i to, že si ho naše tělo dokáže při dostatku slunečního záření samo syntetizovat, čili vytvářet. Navíc ho řadíme i k látkám, které v jádrech buněk kontrolují "čtení" naší genetické informace. Od cholesterolu, který tvoří kostru vitamínu D, k jeho aktivní formě vede dlouhá cesta. Její začátek je v naší kůži. Zde dochází k jevu, tzv. fotokatalýzy, kdy se cholesterolové molekuly pod vlivem slunečního záření rozkmitají a dochází k uvolnění jedné vazby, čímž se vytvoří nová struktura. Tak vzniká provitamin D. Pro jeho tvorbu jsou vhodné sluneční paprsky s vlnovou délkou 290-315 nanometrů (optimálně 297 nm).

Jaký D vitamin užíváte například Vy?

Osobně užívám vitamín v kapkové formě od Terezia Company. "Déčko" je tam v olejové bázi, konkrétně v olivovém oleji. Pokud má člověk těžký deficit, může jít až na 10 tisíc IU (mezinárodních jednotek) denně. Takové dávky však nasazujte vždy až po vyšetření hladiny tohoto vitamínu z krve a po poradě s lékařem.

Vitamin D v oleji, resp. kapkách, doporučuji nakapat na kousek chleba, případně na to ještě natřít máslo jako tuk. Nebo na lžičku s olivovým olejem. Tak zajistím efektivní vstřebávání. Když si kápnete jednu-dvě kapky na lžičku, velká část se může ztratit. Lze ho nakapat i do mléka, které se člověk chystá vypít, nesmí však být odtučněné, ale naopak plnotučné. Mléko z farmy má i 6% tuku.

(Zdroj: Denník Pravda, Magazín Užitočné zdravie, 12.10.2020)