Právě se nacházíte: Úvod Nemoci Stres

Stres

Stres je nespecifická reakce organismu, která se projevuje při jeho nadměrném zatížení. Stresový podnět označujeme termínem stresor. Jinak řečeno je to sled biochemických reakcí organismu na vnitřní nebo vnější podněty, narušující normální chod funkcí těla. Cílem stresové reakce je připravit organismus na útok nebo útěk. Objevitel stresu, Dr.Selye zavedl ještě pojem distres jako formu stresu, jehož intenzita překračuje hranici zvládnutelnosti. Tělo je vyčerpáno. Takový stres vede k nemocem a může dojít až k zániku jedince- smrti. Protipólem distresu je eustres. Ten naopak prospívá rozvoji organismu.Stres aktivuje poplachový proces řízený autonomním (vegetativním) nervovým systémem – sympatikem (s jeho látkovými působky-adrenalinem a noradrenalinem). Tento systém uvede do pohotovosti především svaly, které jsou pro boj a útěk nejvýznamnější. Ke svalům je nezbytné dopravit co nejvíce krve obohacené o kyslík a živiny. Srdce zrychlí tep. Zvýší se krevní tlak. Stoupne srážlivost krve (pokud by došlo ke zranění, krvácení by ohrožovalo přežití). Přitéká-li jí většina krve ke svalům, zbledne v důsledku odkrvení jak kůže (chladné a opocené ruce), tak útroby (stažení břišních orgánů). Hlad po kyslíku zajistí zrychlené a prohloubené dýchání. Snížení hmotnosti je výhodné, proto se vyprazdňují duté orgány (nutkavé močení, event.i vyprazdňování střev). Pak následuje stadium adaptace, kdy si tělo postupně zvyká na „ poplachy“ a stává se proti nim do značné míry odolné. Jestliže stresové situace stále přetrvávají, dostává se člověk do fáze vyčerpání. Tehdy lidi často ohrožují žaludeční vředy, onemocnění srdce, cukrovka či jiná nemoc, ke které mají genetickou dispozici. V době, kdy mohl člověk reagovat na stresovou situaci útokem či útěkem, plnil tento systém přípravy svůj účel. V moderní době je ale tato reakce vlivem sociálního prostředí potlačována a nevyužité substráty biochemických změn se hromadí v těle a mohou člověka poškodit. Lapidárně řečeno: zatímco pravěký člověk zmobilizoval tělo na mimořádnou energetickou zátěž –tj. šel a ulovil mamuta,moderní člověk -např.když se rozčílí prožívá ve svém organizmu totéž,jenže nespálí energetické substráty vzniklé při stresové reakci. A ty se mu hromadí v těle a poškozují jeho orgány (např.cévy a srdce- hromadění cholesterolu ve stěnách tepen a častější vznik krevních sraženin-trombů,ucpávajících důležité cévy s následným vznikem infarktu).